Uplynulý víkend byl ve znamení dalších ostrých zápasů PP U12.
V sobotu nás čekala Sparta a od začátku zápasu jsme měli mírnou převahu i když naše hra neodpovídala tomu, co umíme. Zbytečné chyby nás brzdili v rozletu. Po chvíli se ale holky srovnaly a chvílemi předváděly pěknou hru. Po celý zápas jsme navyšovali vedení a kontrolovali hru. A i když to pořád někde skřípalo, zápas jsme dovedli do vítězného konce. Naše produktivita se zastavila bod po magickou 100, takže řízky zase nic. Ne, že by nebylo dost šancí na ještě lepší výsledek, ale některé naše zakončení opravdu raději nekomentovat :(((
V neděli byly na pořadu dne dva po sobě jdoucí zápasy. První proti Jižním Supicím a ve druhém nás čekal souboj s USK.
První duel se od začátku odehrával v naší režii. Na holkách bylo vidět, že si zápas chtějí užít a párkrát se povedlo zahrát opravdu velmi pohlednou akci. Dokonce došlo i na magickou STOVKU.
Tímto děkujeme Sáře a její mamince za řízkové potěšení :).
Druhý zápas, to byla úplně jiná písnička. Od začátku to byl boj na krev. Nikdo nikomu nedal nic zadarmo a bojovalo se o každý milimetr palubovky, o každý míč. Náš vstup do zápasu byl fantastický a ve druhé minutě jsme vedli 7:0. Ovšem soupeř zlepšil obranu a 1.čtvrtina skončila +6 a na holkách bylo vidět velké odhodlání. Jenže v další části jsme dostali 14 bodů od jedné hráčky, kterou se nám nedařilo zastavit. Holky ale zamakaly a hru opět vyrovnaly, takže poločas skončil o pouhé dva bodíky v mínusu. Třetí čtvrtka byla opět ve znamení tvrdých soubojů a velmi fyzicky náročné hry. Holky výborně bránily a z toho pramenily rychlé protiútoky, které se ovšem ne vždy podařilo proměnit. Poslední osmiminutovka tak začínala se šancemi na vítězství na obou stranách. Skóre se přelévalo ze strany na stranu a na všech bylo vidět, že nechávají na hřišti opravdu maximum. V šesté minutě to bylo stále nerozhodně a na hřišti i mimo něj se pořádně jiskřilo. Bohužel stejná hráčka jako ve čtvrtině druhé nám ukázala, jak se rozhodují zápasy. V posledních dvou minutách třikrát rychle po sobě překonala naši obranu a bohužel korunovala vítězství soupeře.
Já osobně si myslím, že za hru, kterou holky předvedly v tomto zápase se absolutně nemusí stydět a můžou být na sebe velmi hrdé a pyšné. Já jim děkuju za to, že se bily jako pravé Tygřice a že nechaly na hřišti naprosto všechno a ještě trochu víc. Chybělo jen trochu štěstí.
Sečteno a podtrženo.
Naše hra se o poznání zlepšila a myslím, že budoucnost vypadá velmi dobře. Před sebou máme pořádně dlouhý kus cesty, který ale budeme postupně ukrajovat a mazat. Poctivá dřina, pravidelé tréninky a hlavně důvěra sama v sebe a svoje schopnosti jsou cestou k úspěchu. A když budeme ochotni toto všechno podstoupit, začneme vítězit.
L.L.
