O víkendu 11.-12.1. sehráli své zápasy v pražském přeboru i chlapci U13. V sobotu na domácí palubovce vyzvali Sokol Pražský, se kterým se letos utkali už po třetí.
Předešlá dvě utkání jsme zvládli a brali vítězství dvouciferným rozdílem. Jenže všichni měli dlouhou pauzu bez tréninkového režimu a pořádného zápasového tempa, a to jak my, tak soupeř. I když v týdnu před hracím víkendem kluci na tréninku celkem dobře fungovali, tak až samotný zápas nás mohl pořádně prověřit. Kluky jsem nabádal k velké aktivitě, především v obraně, ale i v útoku. Bohužel v obraně jsme na můj vkus byli moc daleko od hráče s míčem, ale i od hráčů bez míče. Tady nás tlačí bota a chybí nám ten správný tygří tlak. Tentokrát to ale na Sokol stačilo a my od začátku zápasu byli lepším týmem na hřišti. Rozhodně oproti poslednímu víkendu PP, který jsme odehráli v prosinci, náš útok nepřipomínal chaos, ale lehké prvky cirkusového vystoupení, ve kterém vynikají individuality a čas od času kolektivní práce. Rozhodně Sokol je soupeř, který nám nikdy nedá nic zadarmo a můžeme být rádi, že takový zápas nám otevírá oči v tom, na čem máme pracovat.
V neděli jsme se brzy ráno sešli na Kladně, kde jsme nejdříve nastoupili proti domácím Kladeňákům a hned poté se utkali s týmem Poděbrad. První zápas jsme během chvilky dostali pod svojí kontrolu a jen navyšovali rozdíl ve skóre v náš prospěch. Kluci se celkem dobře hledali a tak bylo k vidění spoustu hezkých akcí. A vždy říkám, proč musíme driblovat? Když stačí dvě, tři přihrávky. Ale nejen hezké akce zdobili toto utkání, myslím že spoustu zahozených šoupáků mé nervy cuchali zdatně, nebo zbytečné posílání soupeře na šestky, kdy úplně hloupě faulujeme. Ale k tomu určitě kluci dozrají 🙂 Druhé utkání se nám asi nechtělo a mysleli jsme si, že to půjde samo. Nezbývalo nic jiného, než abych v poločase zasáhl. Kluci dostali v šatně kartáč, že mě možná slyšeli i ve Slaném. No, mytí hlav pomohlo a z +1 v poločase, to rázem po 3.čtvrtině bylo +30. Víc k tomu asi není třeba dodávat.
Máme za sebou další tři utkání, která nebyla špatná a stále si držíme ve finálovce PP bilanci: 8 vítězství, 1 porážka. Jenže nesmíme se uspokojit, pokud máme pomýšlet na to, že chceme letos na NF, tak musíme tvrdě pracovat na tréninku. A já vím, že když kluci pracují a nedělají kraviny, tak ten posun je na nich vidět trénink od tréninku, víc a víc.
Chlapci makat!
