Naše nejmladší holčičky odehrály další zápasy v pražském přeboru. Sobotní turnaj se konal na Spartě. Tentokrát nás čekaly lepší soupeři než první hrací víkend a to se nám potvrdilo hned v prvním sobotním zápase proti USK. Po prvních drtivých vítězstvích si holky asi usmyslely, že vše půjde samo. A ono ejhle, nešlo! Začátek 23:3 pro soupeře, a já holky nepoznával. Obrana neexistovala, útok také ne a nasazení se rovnalo nule. Mně nezbývalo nic jiného, než jen křičet, křičet a zase křičet. Kupodivu jsme se od druhé čtvrtiny začaly vracet do zápasu, dokonce se nám podařilo v poslední čtvrtině dotáhnout na rozdíl 5ti bodů, ale přejít dál se nám už nepovedlo. Když jsme daly koš, soupeřky hned odpověděly. Prohra byla aspoň poučná v tom, že musíme makat od začátku.
Hned na to nás čekal zápas se Spartou. Nevím jak tento zápas zhodnotit. Holky byly vyčerpané po předchozím zápase, ale až tak vyčerpané že zápas odchodíme a předem vzdáme??? Škoda že v nejde do hřiště hodit ručník a tím celý zápas ukončit, stejně tak jako je to v boxu. Holky si z tohoto zápasu odnesly vysokou porážku a mělo bylo tak trochu stydno, co předvedly. Porážka mi nevadí, ale způsob jakým se prohraje, mi vadí hodně.
Nedělní ráno jsme zavítaly na Zličín, kde pořádalo turnaj HBčko. Sešlo se nás úžasných 11 hráček. Na to že jich normálně máme ke dvaceti, tak nic moc. První zápas jsme odehrály proti oslabené Slovance. Díky tomu jsme zaznamenaly vysokou výhru, ale výkon se furt nepodobal mým představám. Celou dobu jsem holky upozorňoval, že jestli budou tímto způsobem hrát další zápas proti HB Basketu. Tak dostanou další nakládačku. A na má slova došlo. HB nám ukázalo, jakým způsobem se hraje minižákovský basketbal. Tvrdě, rychle a především s nasazením. Naše holky tak trochu dostaly lekci.
Doufám že všechny porážky holkám otevřely oči. Protože nám trenérům ano, budeme muset na tréninku do toho pořádně dupnout a skončí srandičky. Třeba na dalším turnaji se stejnými týmy, budeme už důstojnějšími soupeřkami.
