V oslabené sestavě jsme o víkendu odjeli do Plzně a Karlových Varů. V obou městech jsme se setkali s hodně odstoupenou obranou, kdy jedna hráčka neopouštěla vymezené území. V útoku byla hra obou soupeřů postavená na kombinaci pick&roll, kterou ještě neumíme v kategorii U14 kvalitně bránit, což nám v kombinaci s výrazně zataženou obranou soupeře činilo po celý víkend značné problémy.
DBaK – BŠ Praha 68:54 (13:17, 20:8, 13:15, 22:14)
V sobotu jsme zavítali do Plzně na zápas proti DBaK, který nám jako soupeř dlouhodobě nevyhovuje. Ve stísněné tělocvičně, kde je rohová trojka minimálně o metr blíže, než by bylo přijatelné, jsme předvedli velice špatný výkon.
Začátek zápasu patřil nám, když jsme dokázali ubránit a potrestat rychlým protiútokem. Bohužel po obdržení několik košů v řadě, se naše hra naprosto sesypala a vzpamatovala se až necelou minutu do konce – to bylo už bohužel dávno po zápase.
Nemůžu říct, že by byl soupeř po basketbalové stránce lepší než my. Co ale můžu s naprostou jistotou tvrdit je fakt, že hráčky DBaK hrály s mnohem větší chutí a zápalem než my, což v kombinaci s naší neschopností odstavit vyšší hráčky soupeře z vymezeného území udávalo jasný směr hry. Z naší strany zasloužená prohra, ze strany DBaK zasloužená výhra. Doufám jen, že se z našich chyb poučíme do dalších zápasů.
Poznámka k rozhodčím: Poznámka není tolik (vlastně vůbec) k rozhodčím jako spíše k tomu, kdo rozhodčí deleguje. Není ideální, aby na utkání extraligy U14 byl delegován jako rozhodčí někdo, kdo jako trenér vede družstvo stejné soutěže. Vždyť za 14 dní hrajeme proti tomu týmu dva zápasy. Já vím, že tato rozhodčí/trenérka bude pískat podle nejlepšího uvážení a že rozhodně nikoho nebude úmyslně poškozovat nebo vyzdvihovat, nicméně se vždy může najít člověk (a dost často najde), který to neví, čímž se pak akorát zadělává na zbytečný konflikt. Oba rozhodčí ale utkání zvládli na výbornou (od obou týmů hodnoceni zaslouženě známkou 1).
Lokomotiva Karlovy Vary – BŠ Praha 54:68 (16:12, 7:30, 17:11, 14:15)
Nedělní utkání ve Varech jsme nezačali úplně ideálně. Za stavu 12:3 jsme se šli zklidnit na náš první time-out. Do té doby jsme měli volné pozice, jak z pod koše, tak ze střední vzdálenosti, ale prostě jsme nebyli schopni trefit koš. Těší mě, že i přes naprostou zakončovací impotenci, jsme nepovolili v nasazení a snaze hrát na koš. Díky této naší agresivní snaze do zakončení byl soupeř nucen faulovat a my se tak přesouvali na trestné hody, které nás bodově držely nad vodou. V druhé čtvrtině, kde soupeři chyběly 2 nejdůležitější hráčky. Nejlepší hráčka soupeři chyběla v rozehrávce a v jistotě na útočné polovině – díky tomu jsme mohli mnohem více přitlačit a zariskovat v obraně, čímž jsme získali dost míčů a byli tak schopni přenést tlak zápasu na soupeře. Zároveň ale chyběla podkošová hráčka soupeře (tzv. brankář), jejíž nepřítomnost ve vymezeném území byla pro náš postupný útok osvěžující skutečností. Čtvrtinu jsme vyhráli o 23 bodů a rozhodli tak i o výsledku celého zápasu. V druhé půli se soupeř několikrát pokusil dotáhnout, ale naštěstí pro nás jsme dokázali udržet kontrolu nad utkáním a z vyhroceného zápasu (vyhroceného především jedním fanouškem domácího celku) jsme vyšli jako vítězové.
Retrospektivně zamrzí chování některých rodičů/fanoušků domácího celku, které kazilo jinak poměrně kvalitní utkání. Bohužel i stolek podlehl atmosféře „vyhraj za každou cenu“ a třeba v momentech, kdy se na nás soupeř dotahoval, zastavoval čas po koši apod. Je to škoda, protože utkání mělo náboj i úroveň, ale po této zkušenosti člověk těžko pohlíží na upsání 4 bodů jako na náhodu (podle zápisu máme 55 bodů a dáváme koš -> podle zápisu se dostáváme na 53 místo 57).
Za víkend jsme odehráli dvě naprosto rozdílná utkání. Rozdílná především naším přístupem. Obecně bych náš problém charakterizoval tím, že naše hráčky si dokáží až moc dobře uvědomovat i naprosto nejmenší chybu, kterou udělají (a je jasné, že v této kategorii jich udělají mnoho). Už ale nezvládají nebo nechtějí uvědomovat si činnosti, které dělají správně. V tom byl také rozdíl jednotlivých zápasů. V sobotu si všechny hráčky uvědomovaly všechny chyby, zatímco v neděli se všechny soustředily spíše na pozitivní stránku hry.
