9,00 Sojky Pelhřimov – BŠ Tygři 58 : 51 (20:10, 11:15, 14:18, 13:8)
11,00 Sojky Pelhřimov – BŠ Tygři 69 : 58 (12:11, 19:15, 15:15, 23:17)
Vzhledem k nízkému počtu a lehce komatickému stavu většiny hráček (vstávání po páté, odjezd po šesté hodině ranní) jsme začaly obranou od trojky, což se ukázalo jako špatný nápad (můj, bohužel). Tento druh obrany nemáme zažitý, dostávaly jsme lehké a zbytečné koše. Od druhé čtvrtky zápasu jsme bránily po celém hřišti. Zbývající tři čtvrtiny jsme v součtu bodů vyhrály…
Druhý zápas téměř plynule navazoval na ten první, pauza byla jen dvacetiminutová, obraz hry velmi podobný. Tři čtvrtiny se hrálo vyrovnaně, v té posledním nám očividně došly síly.
Oba zápasy probíhaly vcelku shodně – soupeř v mírném náskoku, my bod dva za ním. Vždy, když jsme se dostaly do vedení, následovala série úplně pitomých chyb v obraně, neubránily jsme 1 na 1, nepřebraly, nedoběhly. Soupeřky radostně zakončovaly 1 na 0 a mě se chtělo plakat…Do velmi zatažené obrany jsme pálily jednu trojku za druhou, většinou v páté vteřině útoku. Bohužel s mizivou úspěšností, takže soupeřky nic nenutilo opustit vymezené území. V této kategorii, pokud zrovna nepředvedete střelecký zázrak a nedonutíte soupeře k aktivnější obraně, budete na trojce volné vždycky (nebo aspoň skoro vždycky). Musíte samy zhodnotit, jestli je dobré pálit z první přihrávky a pelášit do obrany, když je soupeř běhavý atlet, na lavičce má sedm hráček a vy nestíháte zastavovat rychlé protiútoky, je vás osm a sotva pletete nohama. Také na doskoku, obranném i útočném, je potřeba zapracovat.
Stručně: nekupit hloupé chyby
