Ve čtvrtek odpoledne se holčičky kategorie U11, vydaly na Národní finále do Krnova. Nejdříve jsme cestovali vlakem do Olomouce, kde jsme přesedali na další spoj do zmiňovaného Krnova. Jelikož jsme měli krásných 40 minut času, tak jsme se v nádražní budově a následně na nástupišti dost vyblbli, a trochu tak byli atrakcí pro kolemjdoucí. Po 5 hodinách jsme dorazili na místo určení a naše první kroky vedli na ubytování, které bylo vzdáleno cca 300 metrů od nádraží. Holky se rozdělily do pokojů, kde si vybalily věci a vše potřebné pro jejich fungování na turnaji. Trochu to vypadalo, jako by se tam chtěli zabydlet na pořád. Jelikož jsme neměli ještě objednanou večeři, tak se holčičkám donesla pizza. No pochutnaly si, jenže jen na šunkové, salámová zůstala netknutá.
Tygři Praha – Krnov 60:31
Druhý den jsme zahajovali naše fungování na turnaji a to prvním zápasem ve skupině, proti domácímu Krnovu. Do haly dorazila i naše první várka rodičů, ale aby překřičeli domácí s bubny, to zkrátka nešlo. Do zápasu jsme vstupovali s nervozitou prvního utkání, která z nás postupně opadala v průběhu zápasu, kdy jsme měli herně navrch a navyšovali tak rozdíl ve skóre. Díky tomu jsme prostřídali všechny holky a chtěli tak pošetřit síly na dalšího soupeře. Z naší strany byla nepovedená pouze poslední čtvrtina, ve které jsme nic nepředvedli a tu jedinou jsme prohráli.
Nejlepší hráčka: Eliška Loučková
BK Strakonice – Tygři Praha 69:32 (15:11, 31:13, 53:20)
Do druhého zápasu jsme nastoupili velice špatně. Soupeř zdvojoval (někdy i ztrojoval) hráčky s míčem a nás nenapadlo nic lepšího, než omezit počet přihrávek na minimum a snažit se neustále prodriblovat mezi 2-3 obránci, což je samozřejmě přesný opak toho, co bychom proti této obraně dělat měli. Byla patrná únava z minulého zápasu, zatímco Strakonice hrály první utkání na turnaji, nicméně to by měl být spíše důvod pro více přihrávek a rozložení sil zapojením všech našich hráček – bohužel jsme tento aspekt hry nezvládli.
Špatným vnímáním pokynů a nekolektivní hrou byl zápas prakticky rozhodnutý už v poločase. Díky rozhodnutému stavu jsme ale měli možnost pošetřit klíčové hráčky a dát prostor i těm nejmenším z Tygří výpravy.
Nejlepší hráčka: Vendula Plzeňská
TJ Slovan Litoměřice – Tygři Praha 57:68 (16:16, 27:31, 39:55)
Díky první výhře ve skupině proti domácímu celku jsme z druhého místa postoupili do bojů play-off. Naším soupeřem ve čtvrtfinále (tak jako na loňském NF U11) byl tým Litoměřic, který ve své skupině neprohrál. S Litoměřicemi jsme se na začátku sezóny setkali na Tygr minicupu v Radotíně, kde nás dokázaly porazit o 4 body, do utkání jsme tedy nastupovali jako mírný outsider.
Na našich hráčkách bylo znát až neuvěřitelné poučení z předchozího zápasu se Strakonicemi. Předváděli jsme kolektivní výkon, do hry se zapojily všechny hráčky jak v útoku tak i výbornou obranou. První poločas se hrál velice vyrovnaný basket, kdy žádné z družstev nedokázalo odskočit na vyšší bodový rozdíl. O utkání rozhodla 3. čtvrtina. Soupeř si totiž všiml, že Ema hraje vždy v první a ve čtvrté čtvrtině, a začal taktizovat – do třetí čtvrtiny nastoupila unavená Litoměřická pětka, která hrála i ve druhé čtvrtce. Ve třetí čtvrtce jsme tedy dokázali odskočit a vedení jsme udrželi až do konce zápasu.
Nejlepší hráčka: Alžběta Brzoňová
Sokol Hradec Králové – Tygři Praha 87:32 (32:9, 53:17, 71:25)
V utkání proti favorizovanému Hradci byla na našich hráčkách znát výrazná únava z předchozího zápasu a fyzicky vyspělejší Hradec nás jednoduše přeběhal. Řekl bych, že v postupně hře 5na5 jsme byli minimálně srovnatelným týmem, bohužel jsme nebyli schopni zastavit soupeřův rychlý protiútok. Výsledek je až nespravedlivě vysokým rozdílem, jsem ale rád, že náš soupeř nad námi zvítězil hrou, kterou by měla aplikovat všechna minižákovská družstva – rychlý protiútok a hra 1na1.
Nejlepší hráčka: Markéta Homolová
Tygři Praha – BK Strakonice 58:61 po prodl. (10:10, 17:21, 27:36, 50:50)
Čekal nás zápas o třetí místo se Strakonicemi, se kterými jsme dva dny před tím podlehli o téměř 40 bodů. Naše hra se ale od té doby enormně zlepšila a věřili jsme tak v možnou výhru. Na nervózní hráčky Strakonic jsme naprosto vlétli, bohužel jsme značně bojovali se střelbou z pod koše, takže v poločase jsme prohrávali o 4 body. Ve třetí čtvrtině jsme udělali řadu zbytečných chyb v obraně a přestali jsme si věřit v útoku, čímž jsme dovolili soupeři navýšit vedení na 9 bodů. Do čtvrté čtvrtiny jsme ale znovu naskočili naprosto skvěle a nejen dotáhli soupeřovo vedení, ale i pár minut před koncem jsme se dostali do vedení o 4 body. V koncovce se soupeř malinko vzpamatoval a dotáhl zápas až do prodloužení. V prodloužení se na nás bohužel projevila únava z celého turnaje a naše výborná obrana 1na1 už byla plná faulů a hráčky soupeře tak střílely velké množství trestných hodů, které rozhodly o naší prohře o 3 body.
Je pravda, že rozhodujícím faktorem zápasu byla asi velice odstoupená obrana Strakonic na konci poslední čtvrtiny a v prodloužení, která připomínala spíše obranu zónovou než osobní – všechny hráčky stály kolem bedny a čekaly na náš nájezd nebo přihrávku na sbíhající „křídlo“. Po utkání jsem dokonce z řad nezaujatých diváků (trenéři a rodiče z ostatních týmů) slyšel, že to byla ze strany Strakonic velká ostuda a že jsme si zasloužili vyhrát my. Možná ano a možná ne. My se snažíme vést hráčky správným basketbalovým směrem a prohra v tomto zápase nám určitě pomůže více, než kdybychom volili stejnou variantu obrany jako soupeř.
Pořadatel zajistil, že celé toto utkání je k vidění na internetu na odkazu zde -> http://www.tvcom.cz/Zapas/Sport-Basketbal/148774-Narodni-finale-minibasketbalu-U11-2017-Krnov-souboj-o-7-a-8-misto.htm
Nejlepší hráčka: Ema Brzoňová
Holky prohru nesly těžko, přeci jenom jsme měli medaile na dosah ruky. Po zápase jsme si řekli, že se z takových proher musíme poučit a že pro všechny hráčky to byla určitě jedna z jejich nejcennějších basketbalových zkušeností vůbec, přeci jenom prodloužení na NF o medaile nehrají každý den. Venku hráčky čekal velký potlesk (nejen) našich rodičů, kterých se přijelo do Krnova podívat velké množství, a kteří vytvořili skvělou diváckou kulisu, za což jim všichni děkujeme. Cestou na oběd si holky pročistily hlavu a na obědě se nálada začala postupně zvedat. Po obědě jsme si zabalili věci a vyrazili na vyhlášení, kde už ze sebe holky prohru oklepaly a bavily se basketbalem. Jako tým jsme si odnesly cenu za 4. místo a kromě toho i cenu Fair play za náš pozitivní přístup ve hře i mimo ní – naše hráčky působily určitě sympaticky, když v zápase o 3. místo fandila skoro celá hala nám. Z individuálních cen za nejlepšího hráče týmu si odnesla Sofie a Ema byla dokonce zvolená MVP celého turnaje. Z mé strany zasloužené MVP, Ema táhla náš tým jak útoku tak i v obraně a dokázala nejen dávat body, ale především dostat do hry všechny hráčky, což je pro mě známka výborného rozehrávače a díky čemuž jsme mohli hrát tak pohledný basket jako jsme hráli.
Závěrem bych rád poděkoval organizátorům turnaje za bezproblémový průběh a dobrou práci, kterou předváděli nejen po celou dobu turnaje, ale i dlouho před ním.
Fotky z turnaje a videa naleznete na našich Facebookových stránkách (https://www.facebook.com/basketbalovaskola/?fref=nf) a stránkách Národního finále (https://www.facebook.com/N%C3%A1rodn%C3%AD-fin%C3%A1le-minibasketbalu-Krnov-1813534755568977/?fref=ts)
