„Sny se mají žít, ne snít“ zní známý citát. Naše holky U14 si tuto sezónu prožily svůj sen. Na začátku sezóny, kdy jsme na turnajích prohráli se Slaným, o 30 bodů s USK, Pardubicemi a Strakonicemi, se zdál být samotný postup ze skupiny ŽL U14 do extraligy, těžký, ale ne nereálný cíl. Kdyby někdo mluvil o MČR, bylo by to velmi odvážné. Ale to že si na MČR zahrajeme (vyrovnané!) finále před zcela zaplněnou halou společně s bubeníky ze ŽBL, se nedá nazvat jinak než nejtajnějším snem. Navíc holky hrály dobrý kolektivní basketbal, nepomáhali jsme si „zataženou“ obranou, clonou na míč apod.
Komentář trenéra: Když se na sezónu dívám s odstupem, dává i naše účast ve finále smysl, vždyť jsme prohráli jen dvakrát – doma s USK (když jsme neproměnili 22 TH a plno jasných dvojtaktů) a pak ve finále. Navíc holky od postupu do extraligy začaly skvěle pracovat v tréninku. Už poslední extraligový zápas se Sadskou jsme hráli velmi dobrý basketbal a já si jen přál aby naše forma vydržela až do MČR, stalo se a vše do sebe zapadlo natolik, že jsme si mohli zahrát úplně poslední zápas kategorie U14. Celé MČR bylo velmi emotivní a na zážitky na hřišti i mimo něj budeme jistě vzpomínat dlouho. Nejvíce holky uznávám za finálový zápas, čekali jsme na něj celý den a hrálo se pozdě odpoledne, že v sobě našly sílu vzdorovat kvalitnímu soupeři, je pro mě více než vítězství, dopadlo to tak jak má, holky jsou VÍCE mistryně ČR! Děkuji osudu, že jsem mohl být při tom.
Zároveň si uvědomujeme, že máme na čem pracovat, abychom snadno nepřenechali těžko vybojované pozice. Tyto mimořádné zážitky ve sportu jsou jako droga a my všichni chceme další dávku :-).
