Ve čtvrtek jsme vyrazili vlakem z Hlavního nádraží do centra dění Národního finále U11, do Ostravy. Naše první kroky v Ostravě vedli do haly ve které celý turnaj probíhal. S Petrou jsme vyřešili všechny formality ohledně naší účasti a díky tomu nám bylo umožněno se jít navečeřet a poté se ubytovat na hotelu Vista. Ubytování proběhlo bez problémů, kluci zabydleli pokoje po dvojicích a trojicích a nikdo z nich si na svoji postel nestěžoval. Po dlouhé a vyčerpávající cestě kluci únavou padli do svých pelechů aby načerpali síly (tygří síly) do pátečních bojů.
V pátek ráno jsme se po probuzení vydali na halu ZŠ Dvorského, kde jsme se nejprve nasnídali a pak odebrali do šatny. Naše tygřata na sebe navlíkla červené tygří dresy, kecky a mohlo se jít na věc, ale ještě před tím jsme si něco řekli k zápasu, jak chceme hrát a s jakým cílem do zápasu půjdeme. Prvním soupeřem nám byla BK Opava, vítěz Severní Moravy. Začali jsme dobře, koncentrovaní v obraně a i v útoku to nebylo tak špatné, problém přišel ve 3.čtvrtině, kdy se nám nepodařilo zastavit 1.pětku soupeře a Jirka Semrád se v útoku dost trápil. Do 4.čtvrtiny jsme nastupovali s 20 bodovým mankem, i přesto jsem věřil že je pořád šance zápas vyhrát a ono se to vážně podařilo!!! V dramatické koncovce jsme vyrovnali a tím jsme šli do prodloužení, ve kterém jsme zvítězili a podle mě jen díky tomu že podobně vyrovnaných zápasů jsme v pražském přeboru odehráli spoustu.
Po obědě nás čekal druhý zápas naší skupiny proti týmu SŠB Pardubice. Soupeř nám nedělal žádné větší problémy. Vítězství o 20 bodů a všichni kluci si mohli dostatečně zahrát. Tímto jsme vyhráli naší skupinu a postoupili do sobotního čtvrtfinále, ve kterém jsme se následně potkali s týmem z druhého místa skupiny D a tím bylo družstvo BK Klatovy.
Následovalo zahájení celého národního finále, podívali jsme se na vystoupení holčičí taneční skupiny, poslechli si českou hymnu a představení všech účastníků turnaje. Poté jsme se zašli navečeřet a přemístit na náš ubytovací komplex. Kluci byli po celém dnu vyřízení a netrvalo dlouho, než všichni spali jako zabití.
V sobotu jsme si museli trochu přivstat, jelikož zápas jsme začínali v 9:40 místního ostravského času. Zašli jsme si na lehkou snídani a po ní šli rovnou na věc. Už před zápasem bylo jasné že to bude vyrovnané utkání a bude rozhodovat každá maličkost a možná i to štěstíčko. Kluci moc dobře věděli o co jim jde a tak i k utkání přistoupili, všichni na hřišti nechali maximum. A opět vyrovnaná koncovka, kterou jsme zvládli. Nad týmem Klatov jsme zvítězili o 3 body a tím jsme postoupili do semifinále a bojů o medaile.
Jelikož semifinále nás čekalo až večer, odebrali jsme se na hotel, aby kluci nabrali trochu sil a odpočinuli si. Tedy nejen kluci, ale i my trenéři.
Jak se očekávalo, tak naším soupeřem v semifinále se stali BK Pardubice. Kluci, kteří musí mít basketbal naočkovaný v žilách, protože po shlédnutí pár jejich zápasů nám nad tím zůstával rozum stát. Co našim borcům v šatně říct, když mají hrát proti takovému soupeři?? Asi jen to, aby si ten zápas užili, aby ukázali že se jich nebojí a že když do toho dají všechno, že z toho vzejdou alespoň jako morální vítězové. Myslíte že to mělo nějaký efekt? MĚLO!!! Kluci bojovali o každý míč, výborně bránili, ale bohužel hodně často se nám stalo že jsme to soupeři namazali do ruky a jen díky tomu jsme prohráli o 35 bodů. I přesto se tygři nemají za co stydět. Strašně nerad vyzdvihuji individuální výkony, jenže tohle si prostě nemohu odpustit. To co předvedl Marek Lízálek proti Pardubicím, bylo něco neskutečného. Takhle hrát jsem ho ještě neviděl. Měl každý doskok, několikrát zblokoval soupeře, nebál se jít do koše, urputně bojoval a co víc?? Hráče kterého měl v obraně na starosti, naprosto vymazal. Ten kluk si prostě proti Markovi neštrejchnul :-). Jen čekám kdy mu od perníkářů přijde nabídka s profi smlouvou :-).
Neděle a boj o 3.místo, kdo by to řekl že se dostaneme tak daleko. Je sice pravda že los k nám byl velmi shovívavý, jenže na klucích bylo vidět jak se zápas od zápasu zlepšují a jak moc chtějí skončit na co nejlepším místě. Poražené družstvo z druhého semifinále bylo Slavoj BK Litoměřice a tím i náš soupeř o bronzovou medaili. S kýmkoliv jsme se před tímto zápasem bavili, stoprocentně nám tvrdil že nemáme žádnou šanci a i my jsme si toho byli vědomi, jenže proč hned házet flintu do žita. Kluky v šatně se nám podařilo namotivovat tak, že z toho bylo vedení v poločase o 3 body, přesně 29:26. A já věděl že pokud budeme hrát stejně jako v prvním poločase, že to dotáhneme do vítězného konce, jen díky tomu že prostě vyrovnané koncovky umíme a bravurně je zvládáme. No povím vám, to byli nervy. Mohlo se stát cokoliv a stalo se to, co se nedá popsat slovy. Zvítězili jsme o jeden jediný bod a v hale vypukla tygří euforie. Neskutečná radost, která v nás asi ještě dlouho zůstane. Kluci byli jste úžasní, neskuteční a nevím jaký bych tu mohl vychrlit slova. Všechny zápasy jste odmakali a nechali na hřišti maximum. Za to vám s Petrou obrovsky děkujeme. A chceme vám k tomu třetímu místu pogratulovat!!! Ukázali jste celé republice, že nejste žádná ořezávátka, ale že ten basket trochu umíte a když neusnete na vavřínech, budete se posouvat dál a dál.
Děkujeme všem rodičům co nás podporovali nejen v Ostravě, ale po celou sezónu. Jste skvělí, stejně jako vaše děti.
Ještě bych rád zmínil že Dan Olejník byl vybrán do ALL-STAR pětky turnaje a za celou sezónu si to absolutně zaslouží. Takže Dane, gratulace!!!A společně s Jirkou Semrádem obsadili 6-7 místo v tabulce střelců turnaje,když oba dva za celý turnaj nastříleli 72 bodů.
BK Opava – Tygři Praha 40:43 pp
Tygři Praha – SŠB Pardubice 67:47
Tygři Praha – BK Klatovy 62:59
Tygři Praha – BK Pardubice 35:70
Tygři Praha – Slavoj BK Litoměřice 48:47
Tak jsme třetí no a co, no a coo, no a coo oo!!!!!
