O víkendu sehráli první turnaj Pražského přeboru naši kluci U12. Věděli jsem, že turnaj to bude náročný, protože nás čekali nejtěžší soupeři z celé Prahy. Navíc celý turnaj se odehrával na Sokole pražském ve velmi malé tělocvičně a to našemu stylu hry vůbec nesvědčí. Přesto jsme se nezalekli a celým turnajem prošli vítězně, ale nutno podotknout, že nás to stálo hodně sil a úsilí.
BŠ Praha – BA Sparta 78:53
Prvním soupeřem nám byli naši sousedi ze Stodůlek Ba Sparta Praha. Klukům se vstup do turnaje vůbec nepovedl. Začali nekoncentrovaně, bez pořádné obrany, kterou navíc doháněli rukama, takže faulů jsme měli požehnaně. Trápila se první pětka a na ní navázala pětice další a pokračovala ve stejném rytmu. Navíc soupeř se nezalekl a celkem hrál, takže naše vítězství bylo více než vydřené. Jen díky zkušenostem většiny hráčů a celkem rychlému pojetí hry jsme měli zápas pod kontrolou, ale bylo to trápení s obrovským množstvím nevynucených ztrát.
BŠ Praha – USK A 66:57
Jak jsme se Spartou skončili, tak jsme s USK začali. Možná ještě hůř. Obrana neexistovala, ztráty se kupily. Soupeř proti minulému roku posílený o několik šikovných hráčů využil naší hry, dostal se do vedení a skore výrazně navyšoval. Teprve ke konci první čtvrtiny jsme byli schopni ubránit jejich dva klíčové hráče, ale to už jsme prohrávali o dvacet bodů. Naštěstí druhá pětice kluků se ke hře postavila celkem jinak a začala obracet stav. Začalo se bránit a v rychlosti nám soupeř nestačil, takže jsme se začali prosazovat bodově a postupně stahovat nepříznivé skore. Druhou polovinu už zase hráli Tygři, do té doby byli asi ještě doma. Přitlačili na své soupeře, začali bránit, malinko omezili ztráty a bod po bodu snižovali rozdíl bodů. V poslední čtvrtině už jsme měli utkání pod kontrolou a dokázali zvítězit o devět bodů. Velmi si cením schopnosti našich kluků vrátit se za velmi nepříznivého stavu zpátky do zápasu a dotáhnout ho k vítězství. Stojí to spoust sil, ale jak se zdá, tu Tygři mají.
BŠ Praha – Sokol Pražský 65:51
V neděli ráno na nás čekal nás nejtěžší soupeř z minulého roku, Pražští sokolíci. Kluci věděli, že pokud nebudou hrát naplno od samého začátku, nemají šanci uspět. Soupeř je zkušený, fyzicky a technicky silný. A tak jsem čekala co bude. A bylo, první dvě minuty hrůzy, klepající se a roztřepaní tygři na hřišti, chaos v obraně a strach z útoku. Následoval oddechový čas, trocha křiku a hned bylo všechno jinak. Kluci někde v sobě vydolovali odvahu a ta postupně přinesla chuť hrát. Začali jsme kvalitně bránit a s velkou zásluhou Christose( v obraně a hlavně v útoku) jsme se ujali diktování tempa celého zápasu. Během první půle jsme si udělali velice slušný až dvaceti bodový náskok a druhou půli už jsme měli pod kontrolou. I když na můj vkus jsme dávali v průběhu zápasu soupeřům spoustu velmi lehkých šancí skorovat. Soupeři se ovšem úplně nedařilo, takže jsme zápas v pohodě a v klidu dovedli k vítěznému konci.
BŠ Praha – Porg 86:9
Posledním soupeřem nám byli kluci z Porgu. Asi bude lepší úroveň zápasu nekomentovat, protože to už ani nešlo o basket. Naši kluci byli unavení a zápas brali jako legraci, takže jsem byla ráda, že nedošlo k žádnému zásádnímu zranění nikoho ze zúčastněných.
Po prvním turnaji jsme neochutnali hořkost porážky i přestože jsme odehráli tři kvalitní utkání. Všichni si zaslouží velkou pochvalu za přístup k zápasům a to i v okamžiku, kdy se nám vůbec nedařilo.
