Zřejmě zatím žádné naše družstvo dívek neodjíždělo na turnaj MČR s takovým očekáváním jako naše Tygřice U15. Suverénní vítězství v extraligové skupině A nás pasovalo na jednoho ze spolufavoritů vedle USK, Pardubic a především Hradeckých Lvic. Kdo však někdy dělal sport a obzvláště basket ví jak nesnadná role favorita je. Stačí něco malinko podcenit a zanedbat, sehrát například špatnou čtvrtinu a do hry se velmi snadno vloudí křeč a zmatek. Nebyli bychom prvním ani posledním týmem, který roli spolufavoritů turnaje nezvládne.
Tygři Praha – K2 Prostějov 79:55 (22:20, 42:21, 61:42)
Konečný výsledek vypadá, že se jednalo o snadnou výhru, ale opak byl pravdou. Naše holky nic nepodcenily, ale patrně nervozita svazovala naše ruce a výkon byl křečovitý, také soupeř hrál velice dobře a dařila se mu střelba z dlouhé vzdálenosti. První čtvrtinu jsme vyhráli díky koši s klaksonem, ve druhé však hráčky z Hané opět vedly a problémy nám dělala i zónová obrana soupeřek. Od 16. minuty začaly hráčky dodržovat taktické pokyny, zlepšil se pohyb a skóre začalo narůstat v náš prospěch. V druhém poločase již byla na soupeřkách patrná únava a naše širší sestava dokázala rozdíl ve skóre dostat nad 20 bodů. Utkání jsme nakonec v poklidu vyhráli, ale velký respekt pro holky z Prostějova, jak dokázaly ve velmi úzké sestavě vzdorovat a hrát účelově. S naší hrou jsme nemohli být spokojeni, což však s odstupem hodnotím také velmi kladně, protože nenásledovalo uspokojení s postupem do bojů o medaile, ale spíše jsme si na večerní poradě rozebrali naší hru a shodli se, že jsme do Loun přijeli hrát basket a ne se jen uspokojit uběháním soupeře.
Tygři Praha – BK Studánka Pardubice 85:42 (20:13, 41:28, 54:34)
Soupeř, kterého jsme také loni potkali v semifinále na MČR, kdy jsme vyhráli nejtěsnějším rozdílem v posledních vteřinách. Letos se také od začátku hrál velmi vyrovnaný zápas, my jsme byli aktivnějším a lépe bránícím družstvem a tak jsme do druhého poločasu nastupovali s vedením o 13 bodů. Klíčová se stala třetí čtvrtina, kdy jsme se sice nebyli schopni výrazněji bodově prosadit, ale Pardubicím jsme dovolili jen 6 bodů. Do poslední čtvrtiny holky investovaly všechny své síly a dokonale jí ovládly. Vítězství bylo dílem celého týmu, málokdy se stane, aby se v semifinále MČR bodově prosadilo všech 12 hráček.
Tygři Praha – Sokol Hradec Králové 85:48 (17:18, 42:27, 53:35)
Čekalo nás opět finále ve stejném složení jako v minulé sezóně, ve které jsme na soupeře nestačili a také před sezónou jsme v přátelském utkání na půdě Hradce vysoko prohráli. Hradecké Lvice budily respekt svou chytrou hrou a sebevědomím, na našich holkách však byla vidět obrovská touha letos uspět. Od začátku se hrálo kvalitní utkání v obrovském tempu, kde na sebe upozorňovaly individuality z obou družstev. Ve druhé čtvrtině jsme díky výbornému tlaku v obraně zaznamenali několik „snadných“ košů a naše praktikování celoplošné obrany a rychlého protiútoku činilo soupeřkám problémy. Pravá bitva se rozhořela ve třetí čtvrtině, kdy se bojovalo o každý centimetr hřiště a míč, urputné utkání v tomto úseku hry nebylo pohledné, ale pro náš tým moc cenné. Holky zlomily nápor soupeřek a odměnou jim byla krásná poslední čtvrtina, ve které jsme bezradným a hrdým Lvicím vstřelili 32 bodů, poslední minuty jsme s předstihem mohli slavit a užívat si ten pocit, být v této zemi nejlepším dívčím družstvem do 15 let. Náš výkon se na MČR každým zápasem lepšil a ve finále jsme hráli nejlepší basket, hráčky aktivně bránily, v útoku byl dobrý pohyb, holky hrály nesobecky (někdy až zbytečně přihrávaly) a především daly do utkání opravdu hodně vůle a bojovnosti. Sportovní rozdíl mezi 4 nejlepšími družstvy nebyl výrazný, ale rozdíl v nastavení, koncentraci a charakteru našich hráček byl enormní a klíčovým faktorem pro vítězství v turnaji. Vedle ocenění pro nejlepší tým jsme měli i Aničku a Amálku v All star 5 turnaje a nejužitečnější hráčkou MČR se stala Barča, zcela oprávněně, je především obrovským morálním přínosem pro celý tým, její nezdolnost a vůle je obdivuhodná, zkrátka dokonalá Tygřice.
Chtěl bych předně poděkovat celému organizačnímu týmu MČR v čele s Martinem Jakešem, zorganizovali pro holky kvalitní Mistrovství v krásné hale s TV přenosem, který často nemají ani v KNBL a ŽBL. Věřím, že na ČBF budou nadále hledat a tvořit finanční podmínky pro takové destinace, kde si pořádání MČR opravdu váží, na rozdíl od stále se opakujících míst, kde MČR jen proběhne, často v chaosu a nepořádku.
Samozřejmě děkujeme našim rodičům a fanouškům za celoroční podporu. Naší šéfové Petře, která pro nás vytváří skvělé prostředí a servis. Jsme moc rádi, že jsme titul vyhráli v jubilejní 10. roku fungování Tygrů Praha.
Zvláštní odstavec ještě musím věnovat hráčkám, díky kterým mám mimořádné a nezapomenutelné zážitky. Nebylo to vždy jednoduché, ale pochopily a přešly na cestu, která nás dovedla nejvýše. Na trénincích jsme vytvořili takovou konkurenci a prostředí, které nás neustále posouvalo a zlepšovalo. Zároveň jsou holky parta a Tým. Pracovali jsme s Olou a hráčkami v naprostém souladu a naše magická místa jen posilňovala naší sounáležitost a společnou sílu, kterou nemělo žádné družstvo. Věřím, že holky mají perspektivu a pokud nepřestanou pracovat, ještě hodně úspěchů před sebou.
