O víkendu odehrály naše dívky 2004 a 2003 přípravný turnaj v Kožlanech pro U14. Na turnaj jsme odjeli v sestavě složené z větší části z mladších hráček, a tak naším cílem nebyla honba za medailí, ale spíše vidina dobrých utkání. Konečné 7. místo tedy není ostudou, nicméně vzhledem k vyrovnaným utkáním, která jsme hráli, jsme se mohli umístit i lépe.
Sokol Kladno – Basketbalová škola Praha 11:43 (6:8, 4:3, 0:12, 1:20)
Do Kožlan jsme přijeli překvapeni z toho, že budeme hrát basketbal. Nebo jsme tak alespoň první poločas působili. Naštěstí do druhého poločasu jsme se probrali, začali bránit a soupeři jsme nechali dát jediný bod, což rozhodlo o naší výhře.
HB Basket „A“ – Basketbalová škola Praha 48:16 (5:4, 5:2, 20:6, 18:4)
Druhý den nás čekal loňský mistr ČR HB Basket. Soupeř nás očividně na začátku zápasu podcenil, my jsme tohoto zaváhání využili a do poločasu jsme hráli vyrovnaně (10:6). Bohužel na druhý poločas se náš soupeř probudil a především obranou na naší polovině nám bral jeden míč za druhým. Nutno dodat, že jsme i přes nelichotivý výsledek předvedli slušný výkon, za který se holky nemusí stydět.
Basketbalová škola Praha – DBaK U13 23:30 (7:10, 7:1, 7:6, 2:13)
V dalším zápase turnaje nás čekal domácí tým hráček U13. Utkání, které jsme měli vyhrát, jsme nejhorším předvedeným výkonem na turnaji vysloveně zahodili. Naše obrana nebyla vyloženě špatná, ale pokud mineme 15 volných střel z pod koše a z jednoduchých dvojtaktů, tak nemůže porazit nikoho. Po celý zápas jsme působili nesoustředěně, z čehož plynuly chyby typu nechycení míče nebo nesmyslné kroky (o volné střelbě jsem již psal). Naše nesoustředěnost nabrala největší obrátky v poslední čtvrtině, kde se nám mimo jiné i stalo, že jsme bránili špatný koš, a soupeř nás v tomto úseku porazil o 11 bodů, čímž vyhrál zápas o 7. Tato prohra nás posunula na 3. místo ve skupině B a tak nás čekal mnohem těžší soupeř než jaký by byl v případě výhry.
DBaK – Basketbalová škola Praha 44:37 (16:6, 12:5, 2:17, 14:9)
Ve čtvrtfinále nás čekal druhý tým ve skupině A, tedy domácí DBaK U14. Tak, jak jsme předešlý zápas skončili, tak jsme tento začali -> hrozně. V poločase jsme tedy prohrávali už o 17 bodů a vypadalo to na jasnou výhru domácího celku. Naštěstí jsme se ve třetí čtvrtině dokázali až neuvěřitelně vzpamatovat a skvělou obranou jsme soupeři dovolili překonávat půlicí čáru jen s velkými problémy. Tuto čtvrtinu jsme vyhráli o 15 bodů a dorovnali tak soupeřovo dvouciferné vedení skoro na remízu. Bohužel v posledním úseku hry si soupeř své vedení už pohlídal a nakonec nás porazil o 7 bodů. Především v druhém poločasu jsme předvedli velice dobrý výkon a zjistili jsme, že žádný zápas není dopředu ztracený.
Basketbalová škola Praha – HB Basket „B“ 34:40 (6:10, 3:3, 14:6, 8:12, 3:9)
V utkání proti HB Basket „B“ jsme tři čtvrtiny hráli velice slušně, bohužel pak nám „odešla hlava“. Po vyrovnaném poločase jsme výborně nastoupili do třetí čtvrtiny a udělali jsme 14 bodovou „šňůru“. Bohužel za našeho desetibodového vedení jsme začali panikařit. Z naprosto neznámého důvodu jsme se začali schovávat, přestali jsme hrát na koš a pouze hledali někoho ze spoluhráček, komu můžeme zahodit míč. V obraně jsme se naprosto přestali soustředit (ano, znovu se nám povedlo bránit opačný koš) a soupeř tak začal dávat jednoduché koše i z postupného útoku.
Holkám z HB se podařilo bodový rozdíl dotáhnout a dostat zápas do prodloužení, ve kterém dokázaly díky naší pokračující ustrašené hře zaslouženě zvítězit. Hlavním naším problémem bylo to, že holky z HB chtěly zápas vyhrát, naše holky chtěly jen neudělat chybu a nic nezkazit.
Naše hráčky si musí uvědomit že: hráčka, která se bojí hrát, aby neudělala chybu, udělala již největší chybu tím, že se bojí. V těchto zápasech potřebujeme chybovat, abychom se měli z čeho poučit. Když nebudeme dělat nic a budeme jenom všichni schovaní, nenaučíme se vůbec nic a budeme schovaní pořád.
Sokol Kladno – Basketbalová škola Praha 7:56 (1:17, 2:13, 3:13, 1:13)
V zápase o poslední místo nás znovu čekalo Kladno. Bohužel bez své nejlepší hráčky, takže se nehrálo vyrovnané utkání. Pozitivum z naší strany byl nesobecký a kolektivní výkon našich hráček, i přes to, že mohly hrát každá sama.
Turnaj byl pro nás jednoznačně přínosem. Ze šesti zápasů jsme hráli 3 velice vyrovnaná utkání, jedno dokonce došlo až do prodloužení. Bohužel jsme nedokázali ani jedno vyrovnané utkání vyhrát a tak jsme se umístili na poněkud hořké předposlední příčce. Nicméně na turnaj jsme jeli za dobrými zápasy a těch jsme měli vskutku dostatek.
