O víkendu odehrála naše děvčata U12 svůj druhý a zároveň poslední turnaj v základní části. Od této chvíle se totiž soutěž rozdělí na dvě části. Bez jediné prohry jsme postoupili do finálové skupiny, kde budeme hrát už jen proti Spartě, Horním Počernicím a Slovance
HB Basket – Basketbalová škola Praha 31:64 (8:14, 7:21, 8:8, 8:21)
První utkání víkendu jsme bez problému zvládli. Do zápasu jsme nastoupili 12 bodovou sérií a po krátkém polevení jsme už po zbytek zápasu jen navyšovali skóre. Do hry se zapojily všechny hráčky a 11 z nich se také bodově podílelo na celkovém skóre.
Basketbalová škola Praha – Sokol Horní Počernice 72:58 (10:19, 17:5, 17:18, 16:18)
Do utkání jsme nastoupili bojácně a velice nekoncentrovaně. Díky přibližně 20 netrefeným střelám z pod koše se nám podařilo první čtvrtinu prohrát o 9 bodů. Výkon ve druhé čtvrtině nebyl také nikterak přesvědčivý, ale velkým obranným zlepšením v posledních 3 minutách jsme se alespoň dostali do tříbodového vedení.
V poločase jsme se zbavili zjevného stresu a od druhé půle utkání jsme začali hrát uvolněněji. Na hřišti jsme působili jako lepší tým než soupeř, bohužel jsme se v obraně dopouštěli velkého množství hloupých chyb, které Počernice dokázaly potrestat. Díky jednoduchým košům soupeře jsme nedokázali jasně zlomit zápas na naši stranu, takže se hrálo poměrně vyrovnané utkání až do konce.
Zápas nám ukázal, na čem musíme v dalších měsících pracovat. Velký počet nedaných střel z pod koše není vzhledem k tomu, že trénujeme na velké koše, žádná tragédie – tréninkový čas nácviku střelby na minikoše věnovat opravdu nebudeme. Bohužel jsme ale poprvé za tuto sezónu obdrželi více než 50 bodů (v loňském PP jsme 50 bodů obdrželi z 24 zápasů pouze 2x). Máme velký problém bránit hráčku bez míče (jsme moc daleko nebo nevidíme míč) a v obraně hráče s míčem si úplně zbytečně pomáháme rukama nebo jen vypichujeme míč. Vypichování v tomto utkání stálo Adélu Brabcovou zlomený prst – přejeme rychlé uzdravení. Navíc na driblujícího hráče nevyvíjíme ani zdaleka tak veliký tlak, jakého bychom byli schopni. Budeme se tedy na trénincích více soustředit na obranu, abychom tyto nedostatky odbourali.
Basketbalová škola Praha – Basket Slovanka 66:31 (12:11, 23:4, 18:10, 13:6)
V prvním nedělním utkání jsme nastoupili proti Slovance. Slovanka nezačala špatně, my jsme nezačali ideálně. Dlouhá hráčka soupeře nám dělala problém v zakončení, nechtělo se nám běhat a hrát rychle a díky několika zbytečným chybám v obraně skončila první čtvrtina velice vyrovnaně. Naštěstí v druhé čtvrtce jsme výhrou o 20 bodů zlomili zápas na naši stranu a po zbytek utkání už nastupovaly všechny hráčky.
BLK Slavia Praha – Basketbalová škola Praha 7:69 (5:8, 2:30, 0:4, 0:27)
Proti Slavii jsme do první pětky nastoupili pouze v mladších a méně zkušených hráčkách, které měla „na povel“ Julča, a do druhé v plné sestavě. Hráčky z první pětky si mohly poprvé vyzkoušet, jaké to je hrát bez opor. Hráčky předvedly bojovný výkon a zjistily, na čem musí v trénincích pracovat – zvednutá hlava při driblinku, prudká přihrávka a zakončení v rychlosti. Nicméně pro všechny tyto hráčky bylo utkání určitě výbornou zkušeností. Druhá pětka nastupovala s pokyny poctivě bránit a hrát dlouhé útoky (samozřejmě s neustálým probíháním a pohybem míče), což vzhledem k věku hráček (na tento taktický pokyn) poměrně dobře plnila.
Mimo basketbal: Pořadatel (BLK Slavia Praha) připravil turnaj tak, že mezi našimi zápasy byla skoro 4 hodinová mezera. Turnaj na druhém konci Prahy jsme tedy zahajovali a pak i zakončovali. Pořadatel navíc nebyl schopný zajistit světelnou tabuli (která v této tělocvičně zatím vždy byla) a dokonce ani nikoho, kdo by psal zápis nebo pouštěl stopky. V našem zápase se Slavií tedy u stolku seděli dva dobrovolníci z řad našich rodičů (kterým tímto děkuji). Výsledek neděle -> 4 hodiny čekání na zápas, ve kterém jsme „suplovali“ roli pořadatele a navíc proti soupeři, který ještě nedokázal od začátku sezóny nastoupit ani jednou alespoň v 10 hráčkách (v tomto zápase hrál v 9). Alespoň, že pro naše mladší hráčky mělo utkání nějaký smysl…
