Sršni Písek – BŠ Tygři Praha
72:48 (25:11, 43:24, 65:34)
K jednomu z aspirantů na medaili jsme zavítali netradičně ve středu k dohrávce utkání. Bohužel přístup hostujících tygrů naznačil, že se přijel zápas jen odehrát. Velké ustrašení hostujících z klíčového hráče Písku Josefa Svobody bylo znatelné. Nikdo z hráčů, až na výjimky (Ondra), nezasloužil v první polovině utkání lepšího hodnocení. Druhý poločas byl o trochu lepší. Hlavně čtvrtá čtvrtina, kdy jsme přidali a dokázali zatlačit na domácí hráče (zejména zásluhou Jonyho). Nutno podotknout, že Písek má obrovskou zbraň v podobě Pepy Svobody, který nemá konkurenci ani v kategorii U15 (dokonce hraje i U17 extr.). Všechny hráče převyšuje nejen fyzickou vyspělostí (ze které těží), ale i velmi zkušeným herním projevem. Bez něho je Písek poloviční a k poražení.
BŠ Tygři Praha – Lokomotiva Plzeň
67:92 (21:17, 34:42, 49:65)
První čtvrtina se hrála ve vysokém nasazení… s agresivní a aktivní hrou na obou polovinách hřiště. To byla ale jediná čtvrtina, ve které jsme ukázali nějakou tvář a bohužel taky vše, co mělo společné s basketbalem. Ve druhé čtvrtině jsme začali chybovat nejen na rozehrávce, kde chybělo větší zapojení spoluhráčů…. V útoku se přestává dařit, neproměňujeme snadné zakončení a dovolujeme soupeři nás za to velmi lehce trestat. Odolnost v obraně 1-1 praktický neexistuje. Snaha bránit agresivně na první přihrávku, fungovala místy jen v první čtvrtině.
Druhý poločas se projev nezlepšil, naopak zhoršil. Vypadali jsme vystrašeně. Nikdo z hráčů neměl odvahu ohrozit důrazně koš (až na Štěpána, který hrál až příliš sám). Prakticky jsme nebyli schopni obejít tvrdě hráče 1-1, vybíhat do RP…. chyběla týmová spolupráce, kombinace na 2 a více přihrávek. Stále stejná písnička, spousta driblinku na místě, bez pohybu, 4 hráči koukají na míč, jeden hraje do pěti. Soupeř nás ničil z RP a po hře 1-1, kdy jsme nebyli schopni nic ubránit ani individuálně ani s výpomocí.
V tréninku můžeme vypadat dobře v obraně na první přihrávku, důvodem je ovšem naše slabost ve hře 1-1, což je v tomto věku zásadní. Zároveň ukazuje, že sebevědomí a charakter hráčů, když se přestane dařit tak není příliš vysoký. Ovšem co je zarážející, je přístup. Když se na hráče neřve, sami od sebe nezačnou. Každý kdo kdy hrál basket, zažil zápas blbec, kdy se nedaří, dostanete se pod velkou deku a nejste schopni udělat prakticky nic dobře. Nás to potkalo v zápase s Plzní. Snad ponaučení, že takhle prostě NE, se odrazí v dalším průběhů soutěže. Nechci dělat tragédii z prohry, jen z přístupu. Kluci jsou mladí, ale je nutnost se probudit. Věřím, že facka od Plzně byla dobrým impulsem.
BŠ Tygři Praha – BK Klatovy
78:31 (22:6, 50:13, 60:29)
Po pohovoru v šatně, kdy jsme společně rozebrali přístup hráčů… týmové i individuální hodnoty …nastoupil stejně odhodlaný tým jako do první čtvrtiny proti Plzni. Hned od úvodních minut byla znát velká snaha odčinit nepovedený zápas z předešlého dne. V první polovině jsme ničili soupeře dobrou koncentrovanou obranou a rychlým basketem a naopak protivník působil velmi odevzdaně. Poločasové skóre bylo pro Klatovy hrozivé 50:13! Do druhého poločasu nastoupil soupeř s velmi pasivní zónovou obranou, která dle mého názoru do kategorie U14 nepatří a je hraná pouze pro lepší výsledek!!! Pro řadu hráčů to byla premiéra, hrát proti obraně, která nebraní aktivně a jen stojí všech 5 hráčů v bedně. I tak jsme po čase dokázali najít recept a místy stojící obranný val v bedně dokázali přehrát (hlavně ve 4.č. 18:2). I tak to pro mne byla hořká záplata (po všech 3 utkáních). O víkendu hrajeme pražské derby proti nepříjemnému soupeři s BA Spartou.
Za sebe pouze konstatuji, že nehodlám měnit systém pro U14. Stále se oba trenéři budeme snažit vštěpovat agresivní styl, založený na jednoduchosti a hlavně hře 1-1. V obraně hrát nátlakovou obranu a pracovat na obraně první přihrávky. Žádné zalézání a pasivní obrana jako hrají jiné týmy pro výsledek. Či v útoku stavění clon na míč, atd., které sice vedou k výsledku, ale do budoucna to přinese jen potíže a pouze oddaluje problémy, které se ukážou ve starších kategoriích.
Až hráči budou splňovat lepší hru 1-1 v útoku i obraně, můžeme postoupit dále. Zatím je hra 1-1 u většiny jedinců v týmu na slabé úrovni a to nejen útočná, ale i obranná. To je hlavní snaha tuto základní dovednost do konce sezóny zlepšit.
Za sebe mohu říci, že se hráči mentálně i individuálně posouvají, ale stále kluky čeká dlouhá trnitá cesta. Budu se znovu opakovat, ale pokud každý hráč nepřidá a nezmění svou pohodlnost a svůj přístup tak ty sny, které kluci máte, zůstanou vždy jen sny. Za úspěchem stojí dřina…. dobrý přístup….vůle a odhodlání. Přestaňte být pohodlní, makejte. Úspěch samotný vám do klína nespadne!!!!