BŠ Praha – BA Karlovy Vary 74:48 (23:17, 15:11, 20:8, 16:12)
Soupeř přijel bez své nejlepší hráčky, což se na jejich hře výrazně podepsalo. Do utkání jsme nastoupili velice dobře a rychle jsme si vybudovali mírný bodový náskok. Náskok, který jsme stejně rychle nedisciplinovaností ztratili. V tomto modelu se tak odehrál celý první poločas. Ve třetí čtvrtině už jsme si vytvořený náskok dokázali podržet a nedovolili tak soupeři bodově se na nás dotáhnout.
BŠ Praha – DBaK 66:74 (14:19, 24:24, 18:14, 10:17)
Zmar.
Družstvo DBaK si přijelo své poslední utkání v sezóně užít. A užilo. Na hráčkách DBaK byla vidět radost ze hry, nasazení a snaha porvat se o výhru. Na nás bohužel nebylo k vidění nic z toho. Nemůžu říct, že bychom byli basketbalově horší, ale jakýkoliv neutrální míč získal soupeř a do každé naší nepřesné laxní přihrávky vletěla natěšená hráčka soupeře se snahou získat míč i za cenu faulu. My jsme na druhou stranu radši udělali krok zpět, aby nás případný kontakt moc nebolel. Soupeř hrál v obraně velice tvrdě a nepříjemně, my místo toho, abychom také přitvrdili, jsme zareagovali naprosto obráceně – přešli jsme do bezkontaktní hry v obraně. Dopustili jsme se pouhých 8 faulů za celý zápas… Nemůžeme prohrát vyrovnaný zápas a udělat pouze 2 fauly v každé čtvrtině. Soupeř si výhru jednoznačně zasloužil, my ne.
Na jednu stranu holky chápu. O nic nám nešlo, postup na MČR jsme měli už jistý z druhého místa. Sezóna už je také dlouhá, navíc většina holek hraje každý víkend. Zranění hráčky v zápase také na morálce nepřidá. Nicméně mi prostě nepřijde v pořádku, že třináctileté holky hrají jen když o něco jde, a ne pro zábavu.
