Nejstarší minižákyně U13 se minulý víkend vydaly na poslední turnaj MČR v této sezóně a přivezly si velice neoblíbené 2. místo.
V první zápase MČR jsme se potkali s děvčaty ze Strakonic. Byl to ideální zápas na rozehrání, aby z holek odpadla nervozita a vyzkoušely si halu v Benešově. I když to byl jeden z jednodušších zápasů, který nás na turnaji potkal, hra vůbec neodpovídala tomu, co umíme. Výsledek 96:7 vypadá sice přesvědčivě, ale herní projev tomu neodpovídal. Dělaly jsme zbytečné chyby, přizpůsobovaly se hře soupeře a nedávaly jednoduché koše.
Poslední tým ve skupině byly slečny z Kladna. Kladno má pár velice šikovných holek, které nás dokázaly potrápit. Začátek zápasu holky celkem vypustily a Kladno trestalo dvěma rychlými koši. Tygřice se naštěstí vzpamatovaly a zbytek utkání byl v naší režii. Konečný výsledek 63:34 mohl být ale ještě lepší, kdybychom znovu dávaly jednoduché koše z nájezdů. Hra se naštěstí již trochu zlepšila, ale stále to nebylo ono.
Po tomto zápase jsme si zajistily první místo ve skupině a sledovali zápas protiskupiny, kdo bude našim soupeřem pro čtvrtfinále. Podle očekávání Hradec vyhrál skupinu a na nás se chystal celý Benešov, který byl pořadatelem MČR.
Ve čtvrtfinále se nám už trochu ustálil náš herní projev. Holky dělaly co měly, doskakovaly, bojovaly o každý míč, precizně bránily, pořád nám chyběla ale ta odměna – dát jednoduchý koš. Jak jsme poté zjistily, táhlo se to s námi až do finále. Domácí fanoušci přijeli ve velkém, bubny, vuvuzely, babičky, prostě všichni. Užívali si to plnými doušky. Nás na čtvrtfinále přijeli podpořit i mladší holky a v hale byla skvělá atmosféra. Domácí nakonec porážíme 62:18, kdy jsme jim toho moc nedovolily a postupujeme do SEMIFINÁLE!
Netrpělivě jsme sledovaly stránky, abychom věděly, kdo bude náš soupeř do boje o finále. Zde už není z čeho si vybírat, všechny týmy, které se dostanou do TOP 4 mají nějakou kvalitu a musíme holky namotivovat tak, aby nic nepodcenily a bojovaly! Soupeřem pro semifinále je tým z Ostravy – tedy SBŠ Ostrava. Tým, který měl nejtěžší skupinu, kdy nikdo nevěděl, zda postoupí z prvního místa, nebo budou hrát o 9.-12. místo. To, že to byla nejvyrovnanější skupina byl i fakt, že 2 týmy ze 4 v semifinálových bojích byly zrovna z této skupiny.
Věděly jsme, že nás nečeká nic lehkého, SBŠ má určitě kvalitu, umí hrát tvrdě a nic nedat nikomu zadarmo. My věděly, že nesmíme nic podcenit a musíme hrát na 120 %. Ostravandy na nás nastoupily s chutí bojovat a urvat vítězství na svou stranu. Naše hra už naštěstí nabrala otáčky a hrály jsme pěkný basket. Stejně tak ale i Ostrava. V pravou chvíli se nám zapojily všechny holky taženy Emčou Kutinovou a vítězství jsme urvaly na svou stranu. Tento zápas byl pro nás zatím tím nejvyrovnanějším na turnaji. Ostravu především táhla Bílková a Líčková a uměly nám pěkně zatopit. Vítězství v poměru 47:34 bereme a jdeme do FINÁLE!
Druhým semifinálovým bojem byl zápas mezi USK Praha a Hradeckými lvicemi. Už od začátku zápasu tahaly Pražandy za kratší konec a výsledek 69:29 jasně hovořil v prospěch Hradce. Opakovalo se tedy loňské finále, kdy jsme odcházely jako vítězky my.
Je tu finálový den. Z holek byla cítit nervozita už od rána. Před zápasem jdeme do šatny a snažíme se, jak už od čtvrtfinále, dostat z holek nějaké emoce. S emocemi to bylo po celý turnaj takové ponuré. Naštěstí jsme z většiny vykřesaly alespoň nějaké emoce a šlo se na věc. Hala narvaná k prasknutí – všechny týmy čekaly na vyhlášení a koukaly na finálový zápas, rodiče všech týmů koukaly taktéž. Začal zápas. První čtvrtina se odvíjela v tempu, ale stále hodně nedaných košů. Zuzka Decastelo vymazala jejich nejlepší hráčku (13- Nellu Pencákovou) a po první čtvrtině vedeme 11:9. Druhá čtvrtina byla ale naprosto v jiném tempu. Hradec se zbláznil a 2. perioda skončila 3:19 ve prospěch Lvic. V poločase tedy prohráváme o 14 bodů a víme, že s tím musíme něco udělat. Prohodit pětky? Poslat teď to nejsilnější? Před zahájením 2. poločasu na sebe s trenérem Hradce koukáme, kdo pošle holky do hry dříve, abychom věděli, koho tam máme poslat. Jelikož jsme byli v pozici domácího týmu, musely jsme holky poslat první my. Prohodily jsme pětky a do 3/4 šla do hry Ema Kutinová. V průběhu 3. periody jsme prohrávali až o 20 bodů. Ovšem tříbodovou střelou v poslední vteřině Ema Kutinová nastavila skóre „jen“ o 15 bodů. Do posledního úseku vysíláme zbytek zkušenějších hráček a doufáme v zázrak. A on se málem stal. Johana Diabelková se utrhla ze řetězu a za pomoci Beaty Přibylové, Zuzky Decastelo a Terky Zbrojové dovedly zápas až do samotného prodloužení. Za poslední čtvrtinu se nám podařilo dát 23 bodů a Hradec udržet jen na 8 bodech. Do prodloužení jdeme za stavu 54:54, infarktové finále, které mělo úplně všechno. Do prodloužení šel bohužel soupeř s více životy, my nastupovali se třemi hráčkami, které měly 4 fauly. Nakonec prohráváme o 6 bodů, ale rozhodně se nemáme za co stydět.
Takový týmový výkon, který holky předvedly, taková bojovnost, vrácení se do zápasu, podporovaly se na hřišti i na lavičce, za to by se nestyděl nikdo. Holky si 2. místo místo oplakaly, ale i tak je to krásné umístění!
Při závěrečném vyhlašování přišel nejhezčí moment celého finále. Když jsme si šly přebrat medaile, celá hala stála a skandovali „TYGŘI“. Žádný jiný tým tohle na MČR nezažil a my všem moc děkujeme za podporu. Byli jste slyšet a bylo vás dost!
Pořadatelům děkujeme za uspořádání, skvělá atmosféra po čas celého turnaje. Rodičům děkujeme za neskutečnou podporu, že u pro nás byli celou sezonu a nenechali nás v tom na MČR. Děkujeme všem!
Nejlepší hráčkou týmu byla Ema Kutinová a do All Star se dostala Johana Diabelková.
Holky vstupují do nové sezóny, kdy už budou mladší žákyně. Čekají je nové výzvy a doufejme, že budou minimálně tak úspěšné, jako letos!
